161122 velehradNa velehradské Mariapoli 26. - 30. října 2016 se sjelo asi 130 lidí, někteří přijeli pouze na část programu, někteří dojížděli z blízkých domovů. Přes to všechno pro většinu z nás Mariapoli znamenalo duchovní vzpruhu, povzbuzení či potřebnou posilu.

Téma, kterému jsme se po celou dobu věnovali, byla Jednota. Díky krátkým a výstižným videím od Chiary Lubichové jsme mohli toto téma uchopit každý po svém. Chiara nám vysvětlila, v čem jednota spočívá, jak jí dosáhnout apod.
Myšlenku sjednocování jsme si konkrétněji přiblížili zkušenostmi ze života některých z nás.
“Děkuji za krásnou Mariapoli všem, kdo přispěli jakýmkoli dílem. I po letech mě zase ´dostalo´, jakou radost a naplnění přináší společenství a Ježíš uprostřed. Nečekala jsem nic, dostala jsem moc.” (L.)

V rámci dopoledního programu jsme se scházeli vždy asi na hodinku ve skupinkách, ve kterých jsme měli možnost říci naše postřehy, dojmy, prostě to, co nás oslovilo a také k tomu připojit nějakou již prožitou zkušenost z našeho života.
Velehrad, toto místo alespoň na mě působilo velmi klidně a pokojně. Každý z nás měl možnost se zastavit, vystoupit z víru starostí dnešního světa a ztišit se v modlitbě. Prostě se pořádně nadechnout čerstvého vzduchu s klidným srdcem a nikam nespěchat. Jelikož nám počasí přálo, mnozí z nás se vydali každý den po obědě na procházku krásnou přírodou mezi zabarvenými stromy nebo mohli navštívit zámek v Buchlovicích či výstavu bronzových soch Otmara Olivy v místním turistickém centru.

“Chtěla bych poděkovat za krásné setkání u kořenů Moravy i víry. Je to i setkání s krásou. Díky za společenství, dar jednoty, díla.” (I.)
Každé odpoledne jsme si mohli vybrat přednášku a zdokonalit se v různých aspektech. Měli jsme na výběr rozmanité trávení času, prostě tak, jak to na Mariapoli bývá. V poslední, tedy sobotní večer jsme se sešli v sále, abychom si ho společně užili a hlavně se zasmáli. Program byl naplněný hudebními představeními, vtipnými scénkami, zábavným povídáním ze života či tanečními kreacemi. Smíchu nebylo nedostatek, neboť se objevili mnohé skryté talenty, které v Hnutí fokoláre máme.

“I přes to, že jsme každý svůj, tak se v Bohu setkáváme a stáváme se jedno skrze krok vycházení ze sebe směrem k druhému, realizovanou vzájemnou láskou. Díky Bože za Chiaru a Tvé charizma dané skrze ni.” (P.)

Mariapoli nebylo dokonalé, neboť nikdo z nás dokonalý není, jak napsala o pražském Mariapoli jedna účastnice, s kterou musím jedině souhlasit. Dokonalý je jen Ježíš, který skrze svou milost nechá vyrůst krásné plody. Odcházíme s Ním s nadějí a radostí v srdci. Za to vše - díky! (Marie M.)

Fotogalerie