160904 jasnaNa Slovensku v Jasné se konala od 31. července do 5. srpna 2016 mezinárodní škola gen ze 33 zemí světa. Mottem setkání byl anglický výraz “You Got Me”. V překladu to znamená “dostal jsi mne” nebo také “Ty - Bůh - já”, což naznačuje tři nejdůležitější vztahy v našem životě. Více o tomto setkání od přímé účastnice Sáry S.

Letošní rok se nesl ve znamení celosvětového setkání mládeže v Krakově. K této události se upínaly pohledy snad všech a nejen mladých věřících. Bylo mnoho těch, kteří se chystali v létě opustit své domovy a vydat se na pouť za papežem. A právě toho využili mladí z Hnutí fokoláre, když přivedli na svět myšlenku „pokrakovského setkání“.

V týdnu od 31. července do 5. srpna se v Jasné uskutečnilo naprosto jedinečné setkání asi 600 mladých,
a to jak pro svůj program, tak pro širokou škálu účastníků. Toto setkání bylo určeno chlapcům a dívkám od patnácti let. Navíc se zde plně počítalo i s lidmi, kteří se jinak v rámci Hnutí fokoláre aktivně nescházejí. Bylo krásné pozorovat proměnu, která se během tohoto týdne udála snad se všemi účastníky. Každý jel na toto setkání s jinými očekáváními a životními zkušenostmi. Sešli jsme se zde opravdu nesourodá skupina mladých lidí, které na první pohled nespojovalo snad vůbec nic. Pocházeli jsme z rozdílných kultur, byli různé barvy pleti a rozdílných návyků. Dokonce ani příslušnost k jedné církvi by neposloužila jako stoprocentní pojítko. Převážnou část nás tvořili katoličtí křesťané, ale přijelo mezi nás i mnoho pravoslavných a v neposlední řadě nesmím zapomenout i na několik ateistů. Jedna věc, která všechny spojovala, tu však byla. Byla to touha po jednotě, lásce, po Bohu...

V průběhu setkání jsme měli mnoho příležitostí nejen poslouchat o Božích dotecích v našich životech, ale přímo je zažívat. Bůh byl živý mezi námi. Člověk se o tom mohl každý den přesvědčovat nejen svými vlastními prožitky, ale i skrze zkušenosti ostatních, které zaznívaly
v průběhu setkání.

Byla tu například velmi silná zkušenost jednoho italského gen, která se odehrála bezprostředně po jeho příjezdu do Jasné. Bylo to již delší dobu, co se mu pokazil vztah s jeho nejlepším kamarádem, aniž by sám věděl proč. Krátce po příjezdu do Jasné se s ním náhodou potkal a z náhlého popudu jej objal s tím, že je rád, že tu oba mohou být. A právě díky tomuto kroku se usmířili a mohli znovu vykročit po cestě přátelství.

Jako další zkušenost, která se mě hluboce dotkla, bych vám ráda předala zážitek Rumunů. Jak jsem se dozvěděla, tak rumunské obyvatelstvo je pomyslně rozděleno na maďarské a „normální“ Rumuny, kteří spolu obvykle téměř nekomunikují. Na tomto setkání se však stalo něco nečekaného. Nejen, že spolu dokázali normálně komunikovat, ale dokonce mezi nimi vznikla mnohá přátelství. Zde se nikdo nepozastavoval nad tím, kdo je jakého původu. Byla mezi námi taková atmosféra harmonie a jednoty, že nebylo pomyšlení na šarvátky.

Hned na začátku týdne jsem se seznámila s jedním Slovákem, který přijel na toto setkání, jak on sám říkal, „pracovně“. Sloužil nám zde jako fotograf, a tak neměl od tohoto týdne v podstatě žádná očekávání. Při posledním večeru jsme měli možnost spolu znovu mluvit, a tak jsem se ho zeptala, jestli se ho atmosféra setkání nějak dotkla. Celý se rozzářil a prohlásil, že něco tak krásného nečekal, že to, co tady zažil, bylo něco úžasného. Ani on nedokázal být k atmosféře panující mezi námi lhostejný a odvážel si velkou dávku síly a odhodlání do života s Bohem.

Vybrala jsem těchto pár zkušeností, které mě zvlášť oslovily, a doufám, že jste se díky nim alespoň na chvíli přenesli na školu gen do Jasné. Na závěr bych ještě ráda přidala úsměvný, ale naprosto vystihující výrok jedné dívky trpící nanismem: „Díky, že jsem si zde, mezi vámi, mohla připadat velká.“ A nejen ona, ale my všichni jsme v Jasné tak trochu vyrostli.

(Sára S.)