170303 cittadOd 5. do 12. února 2017 proběhlo v Castel Gandolfu u Říma první setkání „citadel“ Hnutí fokoláre roztroušených po světě. Jsou to stálé Mariapoli, kde se neviditelné stává viditelným.

170303 piero

                                                                                                                        Mariapoli Piero - Kenia

Citadely, malá městečka, jakési náčrtky společnosti, mezigeneračního sdílení, produktivních entit, škol, kanceláří, obchodů, uměleckých center. Citadely, jejichž základním pravidlem, na němž stojí celé soužití, je vzájemná láska všech jejich obyvatel. Není pro nic za nic, že se citadela v Thajsku jmenuje „Zlaté pravidlo“, ono pravidlo přítomné ve všech kulturách a náboženských přesvědčeních: Dělej druhým to, co bys chtěl, aby oni dělali tobě. Neboli „města na hoře“, „města-školy“, „města budoucnosti“, města „ideální“, avšak skutečná, na která je třeba hledět jako na konkrétní a hmatatelné příklady společnosti uzdravené od rivality, soutěžení, válek, nezákonnosti, nenávisti. Ztělesnění snu, ideálu sjednoceného světa, „zářivé ostrůvky“ lidstva mířícího k pokojné budoucnosti.

Utopie? Když jste se procházeli chodbami mezinárodního Centra Mariapoli v Castel Gandolfu u Říma, kde se v týdnu od 5. do 12. února sjela na své první mezinárodní setkání pestrobarevná škála představitelů obyvatel (asi stovka mladých a dospělých) těchto malých ale významných „občanských“ realit, byla to skutečnost.

Pětadvacet citadel ve vzájemné konfrontaci – každá se svým vlastním příběhem zasazeným do vlastního společenského rámce, s různým počtem obyvatel a struktur, s výzvami a vývojem jinde neopakovatelným. Avšak spojené touž inspirační jiskrou, stejným DNA, které z nich činí místa svědectví, kde se dá na vlastní kůži zažít, jak by vypadal svět, kdyby žil evangelium, kde se „neviditelná“ Boží přítomnost stává viditelnou skutečností. Stranou nezůstávají ani témata správy, organizace, ekonomické udržitelnosti, vztahu k okolnímu světu a budoucnosti, k níž směřovat.

Příspěvky zní jako cesta kolem světa: Mexiko (El Diamante), Filipíny (Pace), Kamerun (Fontem), Irsko, Německo (Ottmaring), Chorvatsko (Faro), USA (Hyde Park), Itálie (Loppiano). Společně tvoří na mapě celého světa síť.

Clara Zanolini a Vít Valtr za všechny citadely Hnutí fokoláre zdůrazňují: „Základním prvkem rozvoje citadel v dnešní době je rozšířená forma zodpovědnosti (...) Neexistuje klišé: každá citadela je sama o sobě kompletní, má svoji vlastní fyziognomii. A i když v mnoha z nich nejsou kdovíjaké struktury, školy či podniky, jejich hodnotou je Ježíšova přítomnost mezi jejich obyvateli.“ Jako rostoucí tendence se jeví stále užší propojení s okolním teritoriem, a to jak profesní, tak lidské a duchovní. Rozhodující je úloha mladých, zejména v některých zkušenostech inovačního managementu (jako v Marienkron v Holandsku).

170303 lidi

Jaké jsou perspektivy a závěry tohoto intenzivního a plodného týdne? Hovoří stále Clara a Vít: „Vyjít z toho, že máme být stálou Mariapolí (Mariiným městem), vydávat specifické svědectví o Díle Mariině (Hnutí fokoláre) v jeho jednotě“ a přizpůsobit dialog se všemi lidmi dobré vůle vlastnímu ekumenickému, mezináboženskému kontextu. „Panuje zde jednomyslná potřeba být sítí: každá citadela má být v souladu s ostatními a také v synergii se svou lokalitou. Zkušenost z těchto dní říká, jak moc důležitá je vzájemnost. Zkušenost jedné citadely může být pomocí pro ostatní, když nabídne důležité podněty k řešení nějakého problému a vlastní kritický pohled.“

Není to tedy utopie, takové místo existuje. Ne jedno, alespoň pětadvacet.

170303 vinor

                                                                                                                    Praha - Vinoř

Převzato www.focolare.org