Nablízku mladým – „On my way“

Již před několika lety vzniklo ve Vídni mužské a ženské fokoláre „On my way“ („Na mé cestě“) – obě jsou v úzké spolupráci otevřená mladým lidem. O své zkušenosti se rozdělila fokolarínka Veronika Sodomková, která pochází z Hlinska.

Jsi ve fokoláre se speciálním zaměřením, můžeš popsat, o co jde?

Naše fokoláre se jmenuje ON MY WAY. Jedná se o fokoláre, které je otevřené a připravené přijmout mladé lidi ve věku 18 až 35 let na určité období jejich života. Během pobytu ve fokoláre mohou zažít komunitní život, prohloubit vztah k sobě, k druhým i k Bohu. Momentálně jsme fokolarínky a fokolaríni ze Švýcarska, Itálie, Německa, Česka a Rakouska a můžeme nabídnout komunikaci v sedmi jazycích.

Kdo a kdy k vám může přijet?

Mohou k nám přijít mladí lidé, kteří hledají v životě své místo, potřebují se zastavit a zjistit, jakou cestou se vydat dál. Program je sestaven podle potřeb každého. Máme několik tematických modulů, které pokaždé přizpůsobujeme konkrétním potřebám.

Prioritně se snažíme vytvořit prostor, kde je možné si položit jakoukoliv otázku. Nemáme žádné omezení, může přijít jakýkoliv mladý člověk bez ohledu na to, zda je věřící, zda zná Hnutí fokoláre. Může přijít i ten, kdo neuvažuje o zasvěceném životě. Snažíme se podpořit, co je v životě zásadní: aby každý našel svoji cestu. Než k nám mladý člověk přijede, spojíme se s ním v několika rozhovorech, abychom si vzájemně řekli, zda to opravdu je to, co je pro něj teď nejvhodnější.

Z našeho nedávného povídání jsem si jako zásadní věc vzala, že neděláte žádnou „agitku do fokoláre“, ale vytváříte prostor, aby každý mohl najít svou vlastní cestu. Co to konkrétně znamená?

Vždy je jednodušší popsat, co to neznamená. Tedy neznamená to, že poskytujeme pouze ubytování. Určitě se nejedná o agitaci. Jde o vytvoření prostoru, který má určité parametry. Jedná se o zapojení do života komunity. Po praktické stránce je to například vaření, uklízení, nakupování i spoluúčast na společné zábavě, výletech, kultuře, sportu atd. Máme rozdělené služby, každý má něco na starost.

Nabízíme společnou modlitbu, komunitní rozlišování, osobní rozhovory a doprovázení. Každý týden jeden večer věnujeme určitému tématu, které je pro mladé aktuální. Je pro nás důležité, a většinou to tak i je, aby měl mladý přicházející člověk nějakou pravidelnou aktivitu i mimo komunitu. Například dobrovolnickou činnost nebo zaměstnání. Na praktickém životě komunity se mladí podílejí i finančně.

Jaké s tím máte zkušenosti?

S tímto zaměřením funguje mužská komunita již čtyři roky, ženská tři. Snažíme se spolu úzce spolupracovat, a tak můžeme říct, že pracujeme na jednom společném projektu. Program je určitým způsobem společný, i když bydlíme v různých lokalitách. Organizujeme společný duchovní, sportovní i zábavný program. Například jsme spolu byli lyžovat, vyrážíme na poutě, výlety a tradiční už je společný Silvestr. Ten poslední jsme slavili vyloženě mezinárodně: 50 lidí z 12 různých národností.

Máme vytvořenou síť odborníků, se kterými spolupracujeme, jsou to psychologové, kouči nebo formátoři zaměření na rozlišování povolání – jak duchovního, tak civilního. Zveme různé hosty, aby povyprávěli své životní zkušenosti. Během těchto let našimi komunitami prošly desítky mladých lidí z různých koutů světa, každý na různě dlouhé období. Je možné u nás zůstat několik dní, týdnů, měsíců. Nyní je stanovena maximální délka půl roku.

Kudy se vaši návštěvníci pak vydali dál?

Většina se vrací zpět do svých zemí, někteří se rozhodli pro profesní změnu, někteří prohloubit komunitní zkušenost. Další si uvědomili, co určitě v životě nechtějí. Jsou to hluboká osobní rozhodnutí týkající se vnitřního rozměru. Jeden ze společných jmenovatelů zpětných vazeb je, že u nás mohli být sami sebou. Nabízím několik dojmů pro dokreslení:

„Během těchto měsíců jsem si uvědomil, že když dáváte, dostáváte víc. Neexistují žádné obecné odpovědi na zásadní životní otázky. Jde spíše o neustálé naslouchání v přítomném okamžiku, o naslouchání Bohu, lidem a okolnostem kolem mě.“

 „On my way byl pro mě časem Boha, bytí v opravdovém vztahu s bratry, se sebou samým a s Ježíšem, který žije mezi námi, 24 hodin denně. Časem otázek a odpovědí, které jsme společně objevovali. Hodně jsem přemýšlel a po této devítiměsíční zkušenosti se cítím zralejší, připravenější milovat a být milován. A trpělivější. Je to pro mě zkušenost na celý život.“

 „Zažil jsem On my way jako místo, které dává mladým lidem příležitost zažít Ježíšovo nové přikázání –  ,jako já jsem miloval vás, i vy se milujte navzájem´. A objevit své pravé já.“

 „Děkuji, vám. Cítila jsem se tu svobodná, bez stresu a bez tlaku.“

 „Boží milost a světlo, které jsem tolik a zoufale potřebovala zažít.“

 „Den v On my way je více než 1000 slov. Pro mě byl místem, kde jsme zažili Ježíše mezi námi, který nám dal pochopit, že za Bohem necestujeme sami, ale cestujeme společně.“

Umím si představit, že když se snažíte mít otevřené dveře, je život hodně dynamický, flexibilní, nemůžeš si všechno naplánovat atd. Co pro tebe osobně znamená být ve fokoláre „On my way“?

V první řadě radost. Život v On my way je velmi intenzivní. Chce to hodně flexibility nejen osobní, ale celé komunity. Skloubit mou práci v Bratislavě a život ve Vídni vyžaduje určitou dávku organizace, ale rozhodně mně to nebrání prožívat radost z možnosti být blízko životu mladých lidí. Společně procházet různými úskalími. Vnímám, že mladí jsou v dnešní době velmi schopní, ale také jsou na ně kladeny velké nároky. Obdivuji jejich obrovskou otevřenost, ochotu dělat něco pro druhé a zároveň hluboce reflektovat sami sebe.

Musím říct, že mi dávají možnost nahlédnout do jejich srdcí a duší, a to je pro mě něco velmi vzácného. Zároveň si uvědomuji, že je to „posvátný prostor“ a musí být respektován. Zjišťuji, že se mám od mladých co učit. Pomáhají mi v růstu, v nastavování zrcadla a v tom, abych nezůstala na místě. Mladí lidé bez obalu říkají, co si myslí, a vyžadují, aby člověk byl koherentní. Pomáhá mi to realizovat své povolání ve směrování druhých na Boha, a ne na mě samotnou.

Za rozhovor děkuje Magdalena Broschová

Nové město 2/2024