Při svém výjezdním zasedání v Praze (2.-5. 6. 2022) pokračovali členové studijního centra Hnutí fokoláre, známého jako škola Abba, ve své běžné práci zaměřené na studium textu Chiary Lubichové týkajícího se období zvaného Paradiso ‘49. Kromě toho se chtěli setkat se členy Hnutí fokoláre v České republice.
Do programu těchto dní byl proto zařazen dvouhodinový dialog s asi patnácti zástupci místní komunity, lidmi různých povolání a věkových kategorií. Rozvinul se jako skutečná konfrontace mezi světlem charismatu jednoty vyjádřeného na stránkách Paradisa ’49 a vtělením tohoto světla do života Hnutí v jeho různých kulturních oblastech.
K diskutovaným otázkám patřila zejména relativizace hodnot, ochrana života od početí až po smrt, rozdílnost mezi mužem a ženou… Účastníci debaty vyjádřili potřebu směrodatného a jasného vyjádření ze strany Díla k těmto tématům. Uvědomili jsme si, že stojíme před dilematem: na jedné straně prosazovat základní hodnoty křesťanské antropologie bez kompromisů, na druhé straně zůstat v dialogu s lidmi odlišných názorů. To vyžaduje neustálé prohlubování našeho stylu dialogu: nevstupovat do kulturní války, ale ani se nevzdávat pravdy, klást důraz na respektování lidí, kteří zastávají jiné názory.
Pražská debata umožnila členům školy Abba více pochopit něco z kulturní reality východní Evropy, která je z historických důvodů přinejmenším částečně odlišná od západního světa. Několik rozdílů: na Východě převládá pevná doktrinální a morální vize církve, která se snaží mít ve společnosti svou vlastní identitu, zatímco na Západě se prosazuje spíše praktický pastorační a sociální přístup, který považuje církev za nástroj služby lidem. Západ uvažuje v kategoriích lidských práv, zatímco Východ se zaměřuje na morální hodnoty. V některých východních zemích lze stále nalézt projevy lidové církve a lidové zbožnosti, které se v těchto formách na Západě již nevyskytují. Církve na Východě vytvářely během komunismu kulturu malých společenství, skupin mladých lidí a rodin, jejichž život je založen na evangeliu, usiluje o vzájemnou materiální a duchovní podporu, sdílení a žití hodnot, které jdou „proti proudu“.
Škola Abba v průběhu minulých let pomáhala Chiaře Lubichové v jejím mnohostranném dialogu se současným světem. I nyní se chce pokusit napomáhat životu dnešního Díla a diskrétně mu sloužit při snaze o pochopení výzev dnešní doby. Škola Abba začala pracovat na projektu, který se zabývá aktuálními otázkami války na Ukrajině i jinde ve světě, ve snaze nabídnout cestu k míru z Božího pohledu na lidstvo a pochopit, jak různé vědní disciplíny mohou napomoci k řešení tohoto problému.
Podle Chiařiny vize Evropy je zřejmé, že na Západě musí charisma jednoty přispívat k řešení velkého zmatku idejí a musí „přetvářet myšlení“, zatímco na Východě musí pomáhat v překonávání dědictví systému, který byl založen na mylné představě jednoty, a směřovat k jednotě v různosti.
Podle papeže Františka dnes „můžeme oprávněně hovořit o multipolární Evropě (…), což s sebou nese výzvu ke konstruktivní harmonii bez hegemonie“. Škola Abba začala v tomto směru přinášet svůj příspěvek.
Palkó Tóth a Jiří Kratochvíl