Dne 6. února přijal papež František 362 účastníků generálního shromáždění Hnutí fokoláre na soukromé audienci; část z nich byla přítomna v aule Pavla VI. ve Vatikánu a většina připojena elektronicky. V úvodu pozdravil všechny členy Hnutí fokoláre. Povzbudil je, aby zůstali věrní původnímu zdroji svého charismatu a zároveň setrvali v dialogu s novými sociálními a kulturními situacemi. Vyzval je, aby se vyvarovali veškeré sebestřednosti, aby přijali každou krizi jako příležitost k růstu, aby svědčili o bratrské lásce, která překonává všechny překážky, a stále více posilovali synodalitu. Na závěr je vyzval, aby vytrvale následovali zakladatelku hnutí Chiaru Lubichovou a naslouchali výkřiku Krista v jeho opuštěnosti na kříži, jež je srdcem křesťanství i charismatu Hnutí fokoláre.

Po smr­ti za­kla­da­tel­ky – vy­svět­lil pa­pež ve svém pro­je­vu – je Hnu­tí ve­de­no k tomu, aby pře­ko­na­lo při­ro­ze­ný útlum a nu­me­ric­ký po­kles. „Kaž­dé cha­risma je kre­a­tiv­ní, není to so­cha v mu­zeu. […] Jde o to, abys­te zů­sta­li věr­ní pů­vod­ní­mu zdro­ji tak, že se po­ku­sí­te o něm pře­mýš­let nově a vy­já­d­řit ho v di­a­lo­gu s no­vý­mi so­ci­ál­ní­mi a kul­tur­ní­mi si­tu­a­ce­mi. Má pev­né ko­ře­ny, ale strom ros­te v di­a­lo­gu s re­a­li­tou. Tato prá­ce na ak­tu­a­li­za­ci je o to plod­něj­ší, o co více je v sou­la­du s tvo­ři­vos­tí, moud­ros­tí, cit­li­vos­tí vůči všem a ve věr­nos­ti církvi. Vaše spi­ri­tu­a­li­ta, cha­rak­te­ri­zo­va­ná di­a­lo­gem a ote­vře­nos­tí růz­ným kul­tur­ním, so­ci­ál­ním a ná­bo­žen­ským kon­tex­tům, může roz­hod­ně to­mu­to pro­ce­su na­po­má­hat. Je tře­ba stá­le pěs­to­vat ote­vře­nost vůči ostat­ním, ať je to kdo­ko­li; evan­ge­li­um je ur­če­no pro všech­ny, ni­ko­li však jako pro­se­ly­tis­mus, to ne. Je ur­če­no pro všech­ny, je to kvas no­vé­ho lid­stva na kaž­dém mís­tě a kdy­ko­li “.

Pa­pež va­ru­je před se­bestřed­nos­tí „kte­rá ni­kdy ne­vy­chá­zí z dob­ré­ho du­cha; to je něco, co pře­je­me celé církvi: dá­vat si po­zor na za­hle­dě­ní do sebe. To vede k tomu, že brá­ní­me in­sti­tu­ce na úkor lidí, a může to také smě­řo­vat k ospra­vedl­ňo­vá­ní nebo kry­tí růz­ných fo­rem zne­u­ží­vá­ní. […] Mís­to toho je tře­ba být od­váž­ný a če­lit pro­blé­mům na zá­kla­dě parrhesie (ote­vře­nos­ti) a prav­dy a vždy ná­sle­do­vat usměr­ně­ní církve. […] Se­be­chvá­la ni­kdy není cha­risma­tu ku pro­spě­chu, ni­kdy. Je tře­ba spí­še při­jí­mat kaž­dý den s úža­sem – ne­za­po­mí­nej­te na úžas, kte­rý vždy uka­zu­je Boží pří­tom­nost – jako bez­plat­ný dar, kte­rý jste do­sta­li, když jste se se­tka­li s ide­á­lem své­ho ži­vo­ta, a s Boží po­mo­cí se snaž­te na něj od­po­ví­dat s ví­rou, po­ko­rou a od­va­hou, jako Pan­na Ma­ria po Zvěs­to­vá­ní“.

Poté pře­chá­zí k dru­hé­mu té­ma­tu a zdů­raz­ňu­je vý­znam kri­zí, kte­ré jsou vždy pří­le­ži­tos­tí k růstu. Kri­ze „je čas Du­cha, kte­rý vy­vo­lá­vá po­tře­bu ak­tu­a­li­za­ce, aniž bys­te ztrá­ce­li od­va­hu tvá­ří v tvář lid­ské slo­ži­tos­ti a je­jím roz­po­rům. […] Je po­vin­nos­tí těch, kdo za­stá­va­jí ve­dou­cí funk­ce na všech úrov­ních, aby tím nej­lep­ším a nej­kon­struk­tiv­něj­ším způ­so­bem usi­lo­va­li o ře­še­ní ko­mu­nit­ních a or­ga­ni­zač­ních kri­zí; na­pro­ti tomu osob­ní du­chov­ní kri­ze, kte­ré se tý­ka­jí nit­ra jed­not­liv­ce a ob­las­ti svě­do­mí, vy­ža­du­jí, aby se k nim při­stu­po­va­lo obe­zřet­ně, a ře­ši­li je ti, kte­ří v rám­ci hnu­tí ne­za­stá­va­jí ve­dou­cí po­zi­ce na růz­ných úrov­ních. (…) Pro­ple­te­ní sfé­ry ve­de­ní se sfé­rou svě­do­mí vede ke zne­u­ží­vá­ní moci a k dal­ším for­mám zne­u­ží­vá­ní, kte­rých jsme byli svěd­ky, když se od­kryl hr­nec těch­to oš­k­li­vých pro­blé­mů.

“Usku­teč­ňo­vá­ní jed­no­ty, k níž se Hnu­tí fo­ko­lá­re cítí být zvláš­tě po­vo­lá­no, na­zna­ču­je pa­pež z dvo­jí per­spek­ti­vy: „Po­kud jde o jed­ná­ní na­ve­nek, po­vzbu­zu­ji vás, abys­te svěd­či­li o blíz­kos­ti dru­hým skr­ze bra­tr­skou lás­ku, kte­rá pře­ko­ná­vá všech­ny ba­ri­é­ry a do­tý­ká se všech lid­ských si­tu­a­cí. Pře­ko­ná­vej­te ba­ri­é­ry, ne­boj­te se! Je to ces­ta bra­tr­ské blíz­kos­ti, kte­rá při­ná­ší pří­tom­nost Vzkří­še­né­ho Kris­ta li­dem naší doby, po­čí­na­je chudý­mi, nejmen­ší­mi a vy­řa­ze­ný­mi; pra­cuj­te spo­leč­ně s lid­mi dob­ré vůle na pro­sa­zo­vá­ní spra­ve­dl­nos­ti a míru.“ […] Po­kud jde o an­ga­žo­va­nost uvnitř Hnu­tí, vy­bí­zí ke stá­le vět­ší­mu pro­sa­zo­vá­ní sy­no­da­li­ty, „aby všich­ni čle­no­vé, ja­kož­to správ­ci té­hož cha­risma­tu, byli spo­lu­zod­po­věd­ní a měli účast na ži­vo­tě Díla Ma­rii­na a na usku­teč­ňo­vá­ní jeho spe­ci­fic­kých cílů. Kdo­ko­li má od­po­věd­nost za ve­de­ní, je po­vo­lán k pro­sa­zo­vá­ní a usku­teč­ňo­vá­ní transpa­rent­ní kon­zul­ta­ce nejen v rám­ci ří­dí­cích or­gá­nů, ale na všech úrov­ních, v du­chu lo­gi­ky spo­le­čen­ství, pod­le níž může kaž­dý prav­di­vě a svo­bod­ně dá­vat své dary a své ná­zo­ry do slu­žeb dru­hým.“

Uza­ví­rá tím, že vy­zý­vá k ná­sle­do­vá­ní za­kla­da­tel­ky Chi­a­ry Lu­bi­cho­vé tr­va­lým na­slou­chá­ním vý­kři­ku Kris­ta opuš­tě­né­ho na kří­ži, „kte­rý pro­je­vu­je lás­ku v nej­vyš­ší míře. Mi­lost, jež z toho vy­plý­vá, do­ká­že v nás, sla­bých a hříš­ných, pro­bou­zet vel­ko­ry­sé a ně­kdy hr­din­ské od­po­vě­di; je schop­na pro­mě­ňo­vat utr­pe­ní, a do­kon­ce i tragé­die, ve zdroj svět­la a na­dě­je pro lid­stvo. V tom­to pře­cho­du ze smr­ti do ži­vo­ta se na­chá­zí já­dro křes­ťan­ství a také va­še­ho cha­risma­tu.“

Se­tká­ní s pa­pe­žem Fran­tiš­kem za­há­ji­la Ma­ria Voce, od­stu­pu­jí­cí pre­zi­dent­ka Hnu­tí fo­ko­lá­re, kte­rá před­sta­vi­la no­vou pre­zi­dent­ku Mar­ga­ret Karra­mo­vou: „Jsme vděč­ní Du­chu Sva­té­mu, že si ji vy­bral – řek­la – a mám ra­dost, že ji teď mohu svě­řit vaší mod­lit­bě a lás­ce, Sva­tý otče, jež ur­či­tě bude stej­ně hlu­bo­ká a ve­li­ká, jako tomu bylo po celé uply­nu­lé roky vůči mně.

“Nově zvo­le­ná pre­zi­dent­ka s do­je­tím svě­ři­la pa­pe­ži, že se jí ti­tul pre­zi­dent­ka ne­lí­bí: „Jsem dce­rou církve a chci být ke služ­bě Vám i všem ostat­ním.“ Vy­já­d­ři­la svou vděč­nost za pa­pe­žo­va slo­va a ges­ta, jež „nás ne­u­stá­le pod­ně­cu­jí, abychom spo­lu s ce­lým Bo­žím li­dem vy­chá­ze­li ven, sklá­ně­li se k bo­les­tem lid­stva a sna­ži­li se o to, aby v na­šem spo­leč­ném do­mo­vě všich­ni k sobě při­stu­po­va­li a cho­va­li se jako brat­ři a se­st­ry.“ Po­dě­ko­va­la Di­kas­té­riu pro lai­ky, ro­di­nu a ži­vot za to, že to umož­ni­lo usku­teč­nit toto ge­ne­rál­ní shro­máž­dě­ní elek­tro­nic­kou for­mou.

Au­di­en­ci je mož­né shléd­nout ze zá­zna­mu v ital­šti­ně na ad­re­se: https://youtu.be/PFDeHEv2Fy0 a v an­g­lič­ti­ně na ad­re­se: https://youtu.be/rU8iwe34w-U

Zdroj: www.focolare.org

Velikonoce 2022

Velikonoce 2022

Drazí, jménem Díla Mariina – Hnutí Fokolále Vám všem přejeme Velikonoce plné naděje, radosti a světla! Jaroslava Malíková a Jiří Kratochvíl

Mod­lit­ba za mír na ce­lém svě­tě

Mod­lit­ba za mír na ce­lém svě­tě

V pá­tek 25. břez­na za­svě­tí pa­pež Fran­ti­šek bě­hem ka­jíc­né li­tur­gie Rus­ko a Ukra­ji­nu Ne­po­sk­vr­ně­né­mu Srd­ci Pan­ny Ma­rie. Mezi mod­lit­ba­mi za mír, kte­ré v tom­to ob­do­bí stou­pa­jí k nebi, za­zně­la i mod­lit­ba Mar­ga­ret Karra­mo­vé,...

Ně­ko­lik po­zná­mek k Ukra­ji­ně

Ně­ko­lik po­zná­mek k Ukra­ji­ně

Pavel Fischer, senátor a předseda senátního Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Ve chví­li, když píši ten­to text, má Ukra­ji­na za se­bou dva­cet dnů ne­o­spra­ve­dl­ni­tel­né rus­ké agre­se. Rus­ká ar­má­da se zvlášt­ní zvrá­ce­nos­tí úto­čí na obyt­né...

Pin It on Pinterest

Share This