Pavel Fischer, senátor a předseda senátního Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost

Ve chví­li, když píši ten­to text, má Ukra­ji­na za se­bou dva­cet dnů ne­o­spra­ve­dl­ni­tel­né rus­ké agre­se. Rus­ká ar­má­da se zvlášt­ní zvrá­ce­nos­tí úto­čí na obyt­né čtvr­ti, domy, ne­moc­ni­ce, ško­ly a ne­zdrá­ha­jí se ostře­lo­vat ani hu­ma­ni­tár­ní ko­ri­do­ry. Kaž­dou ho­di­nu při­bý­vá obě­tí, vo­já­ků, ale i žen a dětí. To jsou vá­leč­né zlo­či­ny, z nichž se Pu­tin jed­nou bude zod­po­ví­dat před me­zi­ná­rod­ním tri­buná­lem.

Mno­zí ne­chá­pou, jak je mož­né, že Pu­ti­na v jeho ší­le­ných plá­nech ni­kdo ne­za­sta­vil. Jeho nej­bliž­ší su­i­ta, jak jsme vi­dě­li v zá­zna­mu jed­ná­ní bez­peč­nost­ní rady Rus­ka v před­ve­čer agre­se, se toho ne­od­vá­ži­la. A zby­lí pří­pad­ní opo­zič­ní­ci? Po­li­tic­kou opo­zi­ci Pu­ti­nův re­žim do­slo­va vy­vraž­dil, uvěz­nil nebo za­stra­šil. Sys­te­ma­tic­ky uml­čo­val také svo­bod­ná mé­dia a ne­zá­vis­lé no­vi­ná­ře. Ne­vlád­ní or­ga­ni­za­ce byly ši­ka­no­vá­ny, ne­smě­ly při­jí­mat pro­střed­ky ze za­hra­ni­čí, a ty, kte­ré přes­to pře­ži­ly, byly zru­še­ny.

Těž­ší je po­cho­pit, že se na stra­nu Pu­ti­na sta­vě­lo to­lik po­li­ti­ků svo­bod­né Ev­ro­py. Do­ne­ko­neč­na omlou­va­li jeho ex­ce­sy a vo­jen­ské vý­pa­dy, vál­ku pro­ti Gru­zii nebo anexi Kry­mu. Ně­kdy se tak dělo z dů­vo­dů eko­no­mic­kých, čas­to ale Pu­ti­na do­kon­ce ob­di­vo­va­li a po­va­žo­va­li za vzor. Tvá­ří v tvář zvěr­stvům, kte­rá dnes páchá rus­ká ar­má­da na Ukra­ji­ně, tito pod­po­ro­va­te­lé dnes pře­ce jen musí mě­nit po­sto­je a mož­ná i zpy­tu­jí svě­do­mí. Na­pří­klad Ma­rie Le Pe­no­vá, kan­di­dát­ka na fran­couz­skou pre­zi­dent­ku, kte­rá ne­dáv­no dala skar­to­vat mi­li­on svých pro­pa­gač­ních le­tá­ků kvů­li spo­leč­né fo­to­gra­fii s Pu­ti­nem. Bý­va­lý fran­couz­ský pre­mi­ér Fillon, kte­rý pře­stal spo­lu­pra­co­vat s vel­ký­mi rus­ký­mi fir­ma­mi. Také čes­ký pre­zi­dent ustal ve svých pro­rus­kých pro­je­vech, vy­já­d­řil pod­po­ru Ukra­ji­ně a pre­zi­den­to­vi Ze­len­ské­mu chce udě­lit stát­ní vy­zna­me­ná­ní.

Jak je však mož­né, že cír­kev­ní před­sta­vi­tel pa­tri­ar­cha Ki­rill pod­po­ru­je vo­jen­skou agre­si pro­ti bra­tr­ské­mu ukra­jin­ské­mu ná­ro­du? Co se sta­lo s or­to­dox­ní církví v Rus­ku, že ochot­ně žeh­na­la zbra­ním a při­tom včas ve­řej­ně ne­vy­stou­pi­la, aby se Vla­di­mí­ra Pu­ti­na po­ku­si­la za­sta­vit? Kam se ztra­til pro­roc­ký hlas, jímž církve na­va­zu­jí na sta­ro­zá­kon­ní pro­ro­ky? Pro­ro­ci vy­stu­po­va­li s kri­ti­kou moc­ných to­ho­to svě­ta a vy­zý­va­li k po­ká­ní. Proč rus­ká cír­kev do­sud mlčí?

Ukra­jin­ský stát a jeho oby­va­te­lé v čele s pre­zi­den­tem Vo­lo­dy­my­rem Ze­len­skym se vál­ce po­sta­vi­li s hr­din­stvím a vlas­te­nec­tvím, kte­ré ohro­mu­je ce­lou Ev­ro­pu. Na Ukra­ji­ně se ale bo­ju­je i za naši bez­peč­nost. Pro­to mu­sí­me Ukra­jin­cům po­skyt­nout tu nej­vět­ší pod­po­ru, vo­jen­ský ma­te­ri­ál a ne­zbyt­nou hu­ma­ni­tár­ní po­moc. Na­bíd­nout po­moc­nou ruku že­nám a dě­tem, vá­leč­ným uprch­lí­kům, kte­rých bu­dou ješ­tě mi­li­o­ny. A hlu­bo­ce sou­cí­tit s těmi, kdo ve vál­ce ztra­ti­li své nej­bliž­ší.

Je jis­té, že rus­ko-ukra­jin­skou vál­kou se Ev­ro­pa ne­ná­vrat­ně změ­ní. Padly mno­hé jis­to­ty a če­ka­jí nás po­tí­že, kte­ré si ješ­tě ani ne­u­mí­me před­sta­vit. Ale až vál­ka a Pu­ti­nův zlo­čin­ný re­žim skon­čí, bu­de­me všich­ni mít pří­le­ži­tost hle­dat nové ces­ty. A po­mo­ci bu­do­vat vzta­hy mezi lid­mi i ná­ro­dy po­sta­ve­né na prav­dě, ote­vře­nos­ti a rov­no­práv­nos­ti, kte­ré jsou zá­ru­kou sku­teč­né­ho míru.

Spo­lu­prá­ce s Bo­hem

Spo­lu­prá­ce s Bo­hem

V koronavirové době mnohdy nemůžeme navštívit příbuzné, přátele, známé, kteří by nás potřebovali. Komunikační prostředky se zdají být jedinou možností, jak zprostředkovat svou konkrétní lásku. Následující zamyšlení nám ukazuje další cestu. „Je ve­li­ce moud­ré trá­vit...

Dob­ře se za­ko­ře­nit v pří­tom­nos­ti

Dob­ře se za­ko­ře­nit v pří­tom­nos­ti

„Osla­vo­vat, abychom se se­tka­li“ je mot­to, kte­ré jsme si jako Hnu­tí fo­ko­lá­re zvo­li­li, abychom si v roce 2020 po ce­lém svě­tě při­po­mí­na­li sto let od na­ro­ze­ní naší za­kla­da­tel­ky Chi­a­ry Lu­bi­cho­vé. Ješ­tě před ně­ko­li­ka týd­ny se nám toto...

Pro­ží­vá­me čas mi­los­ti!

Pro­ží­vá­me čas mi­los­ti!

Slo­va Je­s­ú­se Mo­rá­na, spo­lu­pre­zi­den­ta Hnu­tí fo­ko­lá­re, kte­rá za­zně­la bě­hem ká­zá­ní při mši za za­vře­ný­mi dveř­mi pře­ná­še­né přes in­ter­net v den vý­ro­čí úmr­tí Chi­a­ry Lu­bi­cho­vé 14. břez­na 2020. (…) V těch­to po­sled­ních týd­nech – kro­mě...

Pin It on Pinterest

Share This