„Apoštolové vydávali s velkou působivostí svědectví o zmrtvýchvstání Pána Ježíše a na nich na všech spočívala velká milost.“ (Sk 4,33)

 „Apoštolové vydávali s velkou působivostí svědectví o zmrtvýchvstání Pána Ježíše a na nich na všech spočívala velká milost.“ (Sk 4,33)

Toto slovo, které připadá na velikonoční dobu, nás vyzývá, abychom v plnosti svobody těch, kdo přijali poselství evangelia, byli také my svědky události, která poznamenala dějiny – Ježíš vstal z mrtvých!

Abychom plně pochopili význam tohoto verše ze Skutků apoštolů, citujme i větu, která mu předchází: „Obec věřících měla jedno srdce a jednu duši. Nikdo neříkal o ničem ze svého majetku, že je to jeho vlastní, ale měli všechno společné.“¹

„Apoštolové vydávali s velkou působivostí svědectví o zmrtvýchvstání Pána Ježíše a na nich na všech spočívala velká milost.“

Text zachycuje první křesťanské společenství, které je oživováno mocnou silou Ducha a vyznačuje se sdílením, jež ho pohání k hlásání evangelia, dobré zprávy, že Kristus vstal z mrtvých.

Jsou to titíž lidé, kteří byli před Letnicemi vyděšení a ustrašení z nedávných událostí a nyní vycházejí ven, připraveni vydávat svědectví až k mučednictví díky moci Ducha, který rozmetal strach a obavy. Měli jedno srdce a jednu duši, žili ve vzájemné lásce až do té míry, že se dělili navzájem o svůj majetek. Tato praxe se stále rozšiřovala na větší počet lidí.

Lidé, kteří následovali Ježíše, naslouchali jeho slovům a spolu s ním sloužili v lásce nejposlednějším, nemocným, na vlastní oči viděli zázraky, které Ježíš konal. Jejich život se změnil, protože byli povoláni žít podle nového zákona, byli prvními svědky živé Boží přítomnosti mezi lidmi. 

Co však pro nás, dnešní Ježíšovy následovníky, znamená vydávat svědectví?

„Apoštolové vydávali s velkou působivostí svědectví o zmrtvýchvstání Pána Ježíše a na nich na všech spočívala velká milost.“

Nejúčinnějším způsobem, jak svědčit o Zmrtvýchvstalém, je ukázat, že je živý a přebývá mezi námi. „Budeme-li žít jeho slovo, (…) udržovat v srdci hořící lásku k bližnímu, budeme-li zvláště usilovat o to, abychom neustále zachovávali mezi sebou vzájemnou lásku, pak Zmrtvýchvstalý bude žít v nás. Bude žít mezi námi, bude vyzařovat kolem nás své světlo a svou milost a bude přetvářet prostředí, v němž žijeme. Přinese to nesčetné plody. Bude to on, kdo skrze svého Ducha povede naše kroky a naši činnost. Bude to on, kdo bude ovládat okolnosti našeho života a bude nám dávat příležitost k tomu, abychom nesli jeho život lidem, kteří ho potřebují.“²

„Apoštolové vydávali s velkou působivostí svědectví o zmrtvýchvstání Pána Ježíše a na nich na všech spočívala velká milost.“

Margaret Karramová³ píše: „,Jděte do celého světa a hlásejte evangelium všemu tvorstvu‘⁴ je mimořádné poslání, které apoštolové dostali před dvěma tisíci lety přímo od Ježíše a které změnilo běh dějin. Stejnou výzvu dnes Ježíš adresuje i nám a nabízí nám možnost přinášet ji světu s veškerou tvořivostí, se svobodou a schopnostmi, jaké nám daroval On sám.“⁵

Jde o hlásání, „které nekončí jeho smrtí, ale naopak! Nabývá na nové síle po Vzkříšení a po Letnicích, kdy se učedníci stali odvážnými svědky evangelia. Jejich poslání se pak dostalo dnes i k nám. (…) Skrze mě a skrze každého z nás chce Bůh i nadále vyprávět svůj příběh lásky těm, s nimiž sdílíme krátké či dlouhé úseky svého života.“⁶

Patrizia Mazzola a tým Slova života