„Zůstaňte v mé lásce, a ponesete hojné ovoce.“ (srov. Jan 15,5-9)
Každým rokem věnují křesťané z různých církví stejný čas modlitbám[1], kdy společně prosí Otce o dar jednoty podle Ježíšova přání.
On si ji přeje, „aby svět uvěřil“ (Jan 17,21): jednotou se proměňuje svět, vytváří společenství, bratrství a solidarita. Jednota je ve svém základě Božím darem, a proto je nezbytné o ni naléhavě a s důvěrou prosit Otce.
Taková je i zkušenost jedné skupiny, která ve Španělsku žije Slovo života. Už několik let během týdne modliteb za jednotu křesťanů se modlí za milost jednoty a snaží se stavět mosty. Margarita píše: „Kontaktovali jsme v diecézi osobu zodpovědnou za ekumenismus, faráře, pravoslavného kněze a evangelické pastory. Scházíme se k modlitbě jako sjednocení křesťané, nejprve v katolické farnosti a pak v pravoslavné. Pokaždé se naše kostely naplní radostí z Boží přítomnosti. On otevírá cesty k jednotě.“
Klášterní komunita Grandchamp[2] navrhla na rok 2021 jako světlo na tuto cestu jeden velmi příznačný úryvek z Janova evangelia:
„Zůstaňte v mé lásce, a ponesete hojné ovoce.“
Je to naléhavá výzva, abychom žili a jednali pro jednotu křesťanů jak v těchto mimořádných dnech, tak po celý rok, po celý život. Naše rozkoly jsou vážným zraněním a potřebují uzdravit, především milosrdenstvím Božím a pak snahou o vzájemné poznání, úctu a společné svědectví o evangeliu.
Těmito slovy nám Ježíš ukazuje bezpečné kroky, kterými se vydat: především „zůstat“ v jeho lásce.
Musíme tedy upevnit svůj osobní vztah s ním, svěřit mu svůj život, věřit v jeho milosrdenství. Ježíš s námi věrně „zůstává“ stále.
Zároveň nás volá, abychom se za něj s rozhodností postavili, abychom jako on učinili ze svého života dar Otci. Navrhuje nám, abychom ho napodobovali tak, že budeme s laskavostí, velkoryse a nezištně vycházet naproti potřebám všech lidí, s nimiž sdílíme větší či menší část dne, a nesli tak „hojné ovoce“.
„Zůstaňte v mé lásce, a ponesete hojné ovoce.“
Velmi aktuálně zní slova Chiary Lubichové, která pronesla v Ženevě v říjnu 2002 během oslav Dne reformace[3]3: „Kolik je ve světě potřeba lásky! (…) (Ježíš) řekl, že nás svět pozná jako jeho učedníky, a skrze nás i jeho, podle vzájemné lásky, jednoty: ,Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít lásku k sobě navzájem.’ (Jan 13,35). (…) Pochopili jsme: přítomnost po každém z nás žádá lásku, jednotu, společenství, solidaritu. A volá také církve, aby opět nastolily jednotu rozervanou staletími. To je ta reforma všech reforem, kterou od nás Hospodin žádá; je to první a nutný krok k univerzálnímu bratrství se všemi lidmi na celém světě. Svět uvěří, když budeme v jednotě. Řekl to Ježíš: „… ať všichni jsou jedno. (…) aby svět uvěřil“ (Jan 17,21). Bůh to chce! (…). Kéž nám dá milost, abychom tato slova viděli naplněná, nebo alespoň přispěli k jejich realizaci.“[4]
Letizia Magri
[1] Na severní polokouli se slaví týden modliteb za jednotu křesťanů každoročně od 18. do 25. ledna, kdežto na jižní polokouli připadá tento týden na jiné datum poblíž slavení Letnic. U nás, tak jako na některých dalších místech, předchází Týdnu modliteb za jednotu křesťanů Alianční týden modliteb organizovaný Evangelikální aliancí, v roce 2021 ve dnech 10. do 17. ledna.
[2] Viz www.grandchamp.org.
[3] Den reformace („Reformationstag“) se připomíná každoročně 31. října na výročí uveřejnění 95 tezí Martinem Lutherem. https://cs.wikipedia.org/wiki/Den_reformace
[4] C. Lubich, in L’unità, a cura di D. Falmi e F. Gillet, Città Nuova, Roma 2015, str. 87-88, vlastní překlad.
Slovo života – srpen 2024
„Pane, je dobře, že jsme tady.“ (Mt 17,4)„Pane, je dobře, že jsme tady.“ (Mt 17,4) Ježíš se svými učedníky je na cestě do Jeruzaléma. Když jim oznámí, že tam bude muset trpět, zemřít a vstát z mrtvých, Petr se vzbouří, což odráží všeobecné zděšení a nepochopení....
Slovo života – červenec 2024
„Hospodin je můj pastýř, nic nepostrádám.“ (Ž 23,1)
Slovo života – červen 2024
„Boží království je podobné člověku, který zaseje do země semeno; ať spí, nebo je vzhůru, ve dne i v noci, semeno klíčí a roste.“ (Mk 4,26-27)