„Doufejte v Hospodina navždy, neboť Hospodin je skála navěky.“ (Iz 26,4)
„Doufejte v Hospodina navždy, neboť Hospodin je skála navěky.“ (Iz 26,4)
Slovo života, které chceme tento měsíc žít, pochází z knihy proroka Izaiáše, rozsáhlého a bohatého textu, který je velmi drahý i křesťanské tradici. Obsahuje totiž tolik oblíbené pasáže, jako je zvěstování Emanuela, „Boha s námi“[1], nebo též postavu trpícího Služebníka[2], který představuje pozadí vyprávění o Ježíšově umučení a smrti.
Tento verš je součástí děkovné písně, kterou prorok vkládá na rty izraelského lidu, když se po překonání strašlivé zkoušky vyhnanství konečně vrací do Jeruzaléma. Jeho slova otevírají srdce pro naději, neboť Boží přítomnost po boku Izraele je věrná, neochvějná jako skála. On sám bude podpírat veškeré úsilí lidu při jeho občanské, politické a náboženské obnově.
Zatímco město považované za „vznešené“ bude srovnáno se zemí[3], protože nebylo postaveno podle Božího plánu lásky, město postavené na skále Boží blízkosti se bude těšit pokoji a prosperitě.
„Doufejte v Hospodina navždy, neboť Hospodin je skála navěky.“
Jak aktuální je tato potřeba stability a míru! Také my osobně i společně procházíme temnými okamžiky dějin, které hrozí, že nás rozdrtí pod tíhou nejistoty a strachu z budoucnosti.
Jak můžeme překonat pokušení nechat se strhnout těžkostmi současné doby, uzavřít se do sebe a pěstovat v sobě pocit podezíravosti a nedůvěry vůči druhým?
Odpovědí pro nás křesťany je jistě „obnovit“ s odvahou především důvěrný vztah s Bohem, který se v Ježíši stal naším bližním na cestách života, a to i na těch nejtemnějších, nejužších, nejklikatějších a nejstrmějších.
Tato víra však neznamená zůstat v pasivním očekávání. Naopak, vyžaduje, abychom se dali do práce, abychom byli tvůrčími a zodpovědnými aktéry budování „nového města“, založeného na přikázání vzájemné lásky, města s otevřenými dveřmi, vstřícného ke všem, zejména k „chudým a utlačovaným“[4], kteří byli vždy Pánovými oblíbenci.
A na této cestě jistě najdeme jako společníky mnoho mužů a žen, kteří ve svých srdcích chovají univerzální hodnoty solidarity a důstojnosti každého člověka, úcty ke stvoření, k našemu „společnému domovu“.
„Doufejte v Hospodina navždy, neboť Hospodin je skála navěky.“
Ve španělské vesnici Aljucer se celá komunita snaží budovat bratrské vztahy prostřednictvím otevřených a inkluzivních forem spolupráce.
Vyprávějí: „V létě 2008 jsme založili kulturní sdružení, jehož cílem je z vlastní iniciativy i ve spolupráci s dalšími sdruženími v regionu provádět různé aktivity na podporu dialogu a mezinárodních humanitárních projektů.
Od prvního roku jsme například pořádali charitativní večeři pro projekt Fraternity with Africa (Bratrství s Afrikou), z něhož se financují studijní stipendia pro mladé Afričany, kteří se zavázali pracovat ve své zemi po dobu nejméně pěti let. Na těchto večeřích se sejde kolem dvou set lidí, se kterými spolupracují obchodníci a sdružení.
Jsme také velmi rádi, že již léta spolupracujeme s dalším sdružením. Společně pořádáme každoroční akci, která je otevřená osobnostem ze světa kultury, hudby, malířství a literatury, ale také lidem ze světa politiky, byznysu a medicíny. Je to příležitost pro všechny, aby se podělili o své životní zkušenosti a hlubší pohnutky svého jednání.“[5]
„Doufejte v Hospodina navždy, neboť Hospodin je skála navěky.“
Jsou před námi Vánoce. Připravme se na ně tím, že Ježíše už teď přijmeme v jeho Slově.
Je to skála, na níž máme postavit i město lidí: „Vtělujme toto Slovo, osvojme si ho a zakusíme, jakou sílu života v nás a kolem nás uvolňuje, když ho žijeme. Zamilujme si evangelium natolik, abychom se jím nechali proměnit a předávali ho druhým. (…) Už to nebudeme my, kdo žije, bude se v nás utvářet Kristus. Vlastníma rukama se dotkneme svobody od sebe samých, od svého omezení, od svého otroctví. A nejen to, uvidíme revoluci lásky, kterou Ježíš, svobodně žijící v nás, vyvolá ve společnosti, v níž žijeme.“[6]
Letizia Magri
[1]Srov. Iz 7,14 a Mt 1,23.
[2]Srov. Iz 52,13–53,12.
[3]Srov. Iz 26,5.
[4]Srov. Iz 26,6
[5]Zkušenost převzata z webu www.focolare.org.
[6]Ch. Lubichová, Slovo života na září 2006, taktéž v Parole di Vita, a cura di Fabio Ciardi (Opere di Chiara Lubich 5; Città Nuova, Roma 2017), str. 790.
Slovo života – červen 2024
„Boží království je podobné člověku, který zaseje do země semeno; ať spí, nebo je vzhůru, ve dne i v noci, semeno klíčí a roste.“ (Mk 4,26-27)
Slovo života – květen 2024
„Kdo nemiluje, Boha nepoznal, protože Bůh je láska.“ (1 Jan 4,8)
Slovo života – duben 2024
„Apoštolové vydávali s velkou působivostí svědectví o zmrtvýchvstání Pána Ježíše a na nich na všech spočívala velká milost.“ (Sk 4,33)