„Buďte milosrdní, jako je milosrdný váš Otec!“
(Lk 6,36)
Evangelista Lukáš rád podtrhuje velikost Boží lásky podle jedné vlastnosti, která ji podle něho vystihuje nejlépe: podle milosrdenství.
Milosrdenství je v Písmu svatém jakýmsi mateřským odstínem Boží lásky, jímž pečuje o své stvoření a neúnavně ho pozvedá, utěšuje a přijímá. Ústy proroka Izajáše slibuje Hospodin svému lidu: „Jako matka utěšuje svého syna, tak já vás potěším, v Jeruzalémě naleznete útěchu.“[1]
Tuto vlastnost uznává a hlásá také islámská tradice: mezi devětadevadesáti krásnými jmény Boha, která se nejčastěji vrací na rty věrného muslima, je i Milosrdný a Shovívavý.
Tyto stránky evangelia nám představují Ježíše, jak navrhuje velkému zástupu lidí přicházejících z města i ze vzdálených oblastí odvážnou a neslýchanou věc: napodobovat Boha Otce právě v milosrdné lásce.
Je to cíl, který se nám zdá téměř nemyslitelný, nedosažitelný.
„Buďte milosrdní, jako je milosrdný váš Otec!“
Chceme-li napodobovat Otce, musíme se z pohledu evangelia především každý den postavit za Ježíše a učit se od něj milovat jako první, tak jako to Bůh neúnavně činí s námi.
Tuto duchovní zkušenost popsal i luteránský teolog Bonhoeffer (1906-1945): „Denně křesťanské společenství zpívá: ,Dostalo se mi milosrdenství.’ Dostal jsem tento dar i tehdy, když jsem Bohu zavřel své srdce; (…) když jsem zabloudil a nemohl najít cestu zpět. Tehdy mi přišlo Boží slovo naproti. Tehdy jsem pochopil: On mne miluje. Ježíš mne našel: byl mi nablízku, jen On. Přinesl mi útěchu, odpustil mi všechny moje chyby a neobviňoval mne. Když jsem byl jeho nepřítelem a neposlouchal jsem jeho přikázání, jednal se mnou jako s přítelem. (…) Jen stěží dokážu pochopit, proč mne Pán tak miluje, proč jsem mu tak drahý. Nedokážu pochopit, jak to dokázal, proč toužil přemoci moje srdce svojí láskou, mohu jen říci: ,Dostalo se mi milosrdenství.’“[2]
„Buďte milosrdní, jako je milosrdný váš Otec!“
Tato slova z evangelia nás vyzývají ke skutečné revoluci v našem životě: pokaždé, když čelíme možné urážce, můžeme si namísto cesty odmítnutí, neodvolatelného odsouzení a pomsty vybrat cestu odpuštění a milosrdenství.
Nejde ani tak o to, dostát nějaké obtížné povinnosti, ale spíše od Ježíše přijmout možnost přejít od smrti egoismu ke skutečnému životu společenství. S radostí zjistíme, že v sobě neseme DNA našeho Otce, který nikoho definitivně neodsuzuje, ale dává všem další šanci a otevírá obzory naděje.
Tato volba nám pak dovolí připravit půdu pro bratrské vztahy, z nichž může vyrůst lidské společenství zaměřené k pokojnému a konstruktivnímu soužití.
„Buďte milosrdní, jako je milosrdný váš Otec!“
V úvaze nad větou z Matoušova evangelia[3], která hlásá blahoslavenství toho, kdo koná milosrdenství, Chiara Lubichová píše: „Téma milosrdenství a odpuštění prostupuje celým evangeliem. (…) Milosrdenství je skutečně nejvyšším vyjádřením lásky, křesťanské lásky. Milosrdenství lásku naplňuje a dovádí k dokonalosti. (…) Snažme se tedy žít v každém našem vztahu tuto lásku k druhým ve formě milosrdenství! Milosrdenství je láska, která umí přijmout každého bližního, zvláště toho nejchudšího a nejpotřebnějšího. Je to láska, která se nešetří, je hojná, je pro všechny, je konkrétní. Je to láska, která vzbuzuje vzájemnost, jež je nejzazším cílem milosrdenství, bez kterého by zůstala jen spravedlnost, sloužící k vytvoření rovnosti, ne však bratrství. (…) I když se to zdá těžké a odvážné, ptejme se tváří v tvář každému bližnímu: Jak by se k tomuto člověku chovala jeho matka? Tato myšlenka nám pomůže chápat Boží srdce a žít podle něj.“[4]
Letizia Magri
[1] Viz. Iz 66,13.
[2] Dietrich Bonhoefer, 23. 1. 1938, in La fragilità del male, raccolta di scritti inediti, Piemme, 2015. Vlastní překlad z italštiny.
[3] Viz. Mt 5,7.
[4] C. Lubich, Parola di Vita novembre 2000, in eadem, Parole di Vita, a cura di Fabio Ciardi (Opere di Chiara Lubich 5; Città Nuova, Roma 2017), v češtině v časopise Nové město 11/2000, str. 15.
Slovo života – září 2024
„To slovo však musíte uvádět ve skutek, a ne abyste ho jenom poslouchali. To byste klamali sami sebe.“ (Jak 1, 22)
Slovo života – srpen 2024
„Pane, je dobře, že jsme tady.“ (Mt 17,4)„Pane, je dobře, že jsme tady.“ (Mt 17,4) Ježíš se svými učedníky je na cestě do Jeruzaléma. Když jim oznámí, že tam bude muset trpět, zemřít a vstát z mrtvých, Petr se vzbouří, což odráží všeobecné zděšení a nepochopení....
Slovo života – červenec 2024
„Hospodin je můj pastýř, nic nepostrádám.“ (Ž 23,1)