„Všecko zkoumejte, a co je dobré, toho se držte.“

(1 Sol 5,21)

„Všecko zkoumejte, a co je dobré, toho se držte.“ (1 Sol 5,21)

Slovo na tento měsíc je vybráno z řady závěrečných doporučení, která apoštol Pavel adresuje společenství v Soluni: „Nezhášejt oheň Ducha, nepodceňujte dar promlouvání z vnuknutí, ale všecko zkoumejte, a co je dobré, toho se držte. Varujte se zla, ať se objevuje pod jakoukoli tvářností.“1 Proroctví a rozlišování, dialog a naslouchání. To jsou Pavlovy pokyny pro společenství, které se nedávno vydalo na cestu víry.

Mezi různými dary Ducha si Pavel vysoce cenil daru proroctví.2 Prorok není ten, kdo předvídá budoucnost, ale spíše ten, kdo má dar vidět a chápat osobní i kolektivní dějiny z Božího pohledu.

Všechny dary jsou však vedeny největším darem, bratrskou láskou.3 Svatý Augustin tvrdil, že pouze láska umožňuje rozpoznat, jaký postoj zaujmout tváří v tvář různým situacím.4

„Všecko zkoumejte, a co je dobré, toho se držte.“

Je však třeba umět se dívat nejen na osobní dary, ale také na mnohé možnosti a složitosti hledisek a názorů, které se před námi otevírají v lidech kolem nás, s nimiž jednáme nebo které třeba náhodně potkáváme. U každého je důležité zachovat si upřímné srdce a také si uvědomit omezenost našeho úhlu pohledu.

Toto Slovo života by mohlo být mottem, které bychom si měli osvojit v každé situaci dialogu a konfrontace. Naslouchat druhému, ne nutně proto, abychom všechno přijali, ale abychom si uvědomovali, že je možné najít v tom, co říká, něco dobrého. To přispívá k otevřenosti mysli i srdce. Jde o to, abychom v sobě z lásky vytvořili prázdno a měli tak možnost společně něco budovat.

„Všecko zkoumejte, a co je dobré, toho se držte.“

Otec Timothy Radcliffe, jeden z teologů přítomných na synodě biskupů katolické církve, řekl, že „nejodvážnější věcí, kterou můžeme na této synodě udělat, je být k sobě navzájem upřímní ohledně našich pochybností a otázek, na které nemáme jasné odpovědi. Pak se k sobě přiblížíme jako spoluhledající, žebrající o pravdu.“5

V jednom rozhovoru s fokolaríny se k této úvaze vyjádřila Margaret Karramová takto: „Když jsem o tom přemýšlela, uvědomila jsem si, že jsem mnohokrát neměla odvahu skutečně říct, co si myslím. Možná ze strachu, že nebudu pochopena, možná abych neřekla něco úplně jiného, nežli si myslí většina. Pochopila jsem, že ‚žebrat o pravdu‘ znamená mít k sobě navzájem takový postoj blízkosti, v němž všichni chceme to, co chce Bůh, v němž všichni společně hledáme dobro.“6

„Všecko zkoumejte, a co je dobré, toho se držte.“

To je i zkušenost Antíi, která se podílí na činnosti performerské umělecké skupiny Mosaico vzniklé ve Španělsku v roce 2017 jako Gen Rosso Local Project. Tvoří ji mladí Španělé, kteří prostřednictvím svého umění a workshopů přinášejí svou zkušenost s bratrstvím.

Antía vypráví: „Je to spojení s mými hodnotami: bratrský svět, v němž každý (velmi mladí, nezkušení, zranitelní…) přispívá k tomuto projektu. Mosaico mi pomáhá věřit, že navzdory obtížím a tvrdé práci, která je s tím spojena, není jednotnější svět utopií. Vyrostla jsem na týmové práci, na dialogu, který se někdy může zdát příliš upřímný, a často jsem se vzdávala vlastních nápadů, které jsem považovala za nejlepší. A výsledkem je, že „dobro“ je budováno kousek po kousku společně, námi všemi.“7

Patrizia Mazzola a tým Slova života