V situaci, kdy dochází ke stupňování násilí ve Svaté zemi, Kolumbii, Myanmaru a v různých afrických zemích, se prezidentka Hnutí fokoláre Margaret Karramová obrací na komunity Hnutí fokoláre s výzvou, aby se ve svém konání zaměřily na dialog, modlitbu a na hledání cest, po kterých se všichni mohou vydat ke skutečnému míru.
V těchto dnech k nám z mnoha zemí světa doléhají nepřeslechnutelné bolestné výkřiky. Mír je znovu velice ohrožen. Mám na mysli protesty v Kolubmii, které již mnoho dní získávají v různých městech násilnou formu. Mám na mysli myanmarský lid, který již několik měsíců trpí a kde dosud nelze zahlednout náznaky míru a svobody. Mám na mysli různé země a oblasti v Africe, kterými z různých důvodů otřásá neutuchající násilí.
A co říci v těchto dnech k opětovně vyhrocené situaci v Jeruzalémě, v Haifě, v pásmu Gazy a v mnoha dalších městech Svaté země? Tato situace se mě bytostně dotýká. Zprávy o bombardování, o každodenním nárůstu počtu mrtvých, otevírají v mém srdci obrovskou bolest, i proto, že je to zem, kde jsem se narodila a vyrůstala. Všem, kdo zažíváte toto násilí na vlastní kůži a mnohdy je v sázce váš život, vám všem chci říci, že jsem s vámi více než kdy jindy. Každý den se modlím a přináším oběti za to, aby ustalo bombardování a násilí mezi různými skupinami, aby byly ušetřeny lidské životy a aby se mír – nejvyšší dobro pro každou lidskou bytost, národ a vládu – znovu navrátil.
Tato země se svými hlubokými ranami, ale také s velkým bohatstvím různorodosti národů, které tu bydlí, mně vtiskla do duše přesvědčení, že skutečný mír v každém koutě světa, kde chybí, lze budovat jen skrze dialog, mnohdy i hrdinský. Dnes chci z hloubi srdce všechny vyzvat, abychom si znovu uvědomili, že jsme všichni bratři a sestry, děti jediného Otce a abychom se nenechali ovládat nenávistí nebo pokoušením vidět jen to své.
Zasazujme se společně o to, abychom do středu svého života a svého myšlení, do středu komunit a národů, postavili smíření a dialog: dialog se všemi bez výjimky. Ten je základem správné politiky, která respektuje a přijímá odlišnosti.
Může však docházet k natolik extrémním a zoufalým situacím, kdy se zdá, že řešení nelze najít. Zakusili jsme ale už mnohokrát, že láska najde k srdci druhého vždy přístupovou cestu. Naději a odvahu mi v tomto vždy přinesou slova Chiary Lubichové, o která se zde ráda podělím. „Kdyby větší množství lidí přijímalo utrpení z lásky, utrpení vyžadující lásku, mohlo by se stát nejmocnější zbraní, která přinese lidstvu jeho nejvyšší důstojnost: lidstvo není jen soustavou národů, jednoho vedle druhého, často mezi sebou bojujících, ale je jediným lidem, jedinou rodinou.“
Ať je naše naděje stále živá! Obnovme lásku mezi sebou navzájem a zintenzivněme modlitbu za ty, kdo trpí, za zemřelé, za ty, kdo ztratili jistotu o své budoucnosti. Především ale prosme Boha, aby nám daroval to největší dobro: dar spravedlivého a trvalého míru.
Margaret Karramová, prezidentka Hnutí fokoláre
Zdroj: www.focolare.org
Tišit bolesti, stírat slzy
Měsíc květen je v katolické církvi již tradičně věnován Panně Marii, naší úctě k ní. Pro inspiraci pro následující dny přinášíme krátký text Chiary Lubichové. Jednoho dne jsem vešla do kostela a se srdcem plným důvěry jsem se obrátila na Ježíše: „Proč...
Neočekávaná podoba ekonomiky
V době koronavirové pandemie jsme zjistili, že ekonomika žije a nehroutí se především díky pracovníkům, kteří vykonávají ty nejobyčejnější práce. Uvědomili jsme si, že v těch, kteří pro nás každý den chodí do práce s maskami a rukavicemi, je láska jiná, ale...
Trpícím nablízku
Úryvek z textu Chiary Lubichové se dotýká tématu, které zaznívá silněji na pozadí současné pandemie: tím tématem je bolest. Zamyšlení nás uvádí do tajemné přítomnosti Boha, jehož lásce neunikne nic. Tento ryzí křesťanský pohled přináší naději a vyzývá nás, abychom...