V koronavirové době mnohdy nemůžeme navštívit příbuzné, přátele, známé, kteří by nás potřebovali. Komunikační prostředky se zdají být jedinou možností, jak zprostředkovat svou konkrétní lásku. Následující zamyšlení nám ukazuje další cestu.

„Je ve­li­ce moud­ré trá­vit čas, kte­rý máme, do­ko­na­lým ži­tím Boží vůle v kaž­dém pří­tom­ném oka­mži­ku.

Mnoh­dy na nás ale do­rá­že­jí ne­od­byt­né myš­len­ky spo­je­né s mi­nu­los­tí či bu­douc­nos­tí nebo pří­tom­nos­tí. Mo­hou se tý­kat okol­nos­tí nebo osob, kte­rým se ne­mů­že­me osob­ně vě­no­vat. Vy­ža­du­je se od nás ve­li­ké úsi­lí, abychom udr­že­li kor­mi­dlo loď­ky na­še­ho ži­vo­ta v na­smě­ro­vá­ní na to, co od nás Bůh v daném pří­tom­ném oka­mži­ku žádá.

Abychom tedy žili (…) dob­ře, je za­po­tře­bí mít pev­nou vůli, roz­hod­nost, pře­de­vším však důvěru v Boha, ně­kdy až hr­din­skou.

Ne­můžu na­pří­klad udě­lat nic pro člo­vě­ka, kte­rý je mi dra­hý a je z ur­či­té­ho dů­vo­du v ne­bez­pe­čí nebo je ne­moc­ný…. Budu tedy dě­lat to, co ode mne Bůh chce v této chví­li: dob­ře stu­do­vat, dob­ře uklí­zet, dob­ře se mod­lit, sta­rat se o své děti…A Bůh se po­sta­rá o to, aby roz­ple­tl za­mo­ta­nou si­tu­a­ci, aby utě­šil toho, kdo trpí, aby vy­ře­šil ne­če­ka­nou udá­lost.

Jde o prá­ci ve dvou v do­ko­na­lém spo­je­ní, kte­ré od nás vy­ža­du­je pev­nou víru v Boží lás­ku k jeho dě­tem. Ten­to náš po­stoj Bohu zase umož­ňu­je, že může dů­vě­řo­vat nám. Vzá­jem­ná dů­vě­ra dělá zá­zra­ky. Uvi­dí­me, že to, co ne­mů­že­me zvlád­nout my, zvlád­ne ně­kdo Jiný a udě­lá to mno­hem lépe než my.

Hr­din­ský úkon dů­vě­ry bude od­mě­něn: náš ži­vot, ome­ze­ný na ur­či­tou ob­last, do­sta­ne no­vou di­men­zi; bu­de­me se cí­tit ve spo­je­ní s ne­ko­nečnem, po kte­rém tou­ží­me, víra do­sta­ne nový ná­boj a roz­hoj­ní v nás las­ka­vost, lás­ku.

Už si ne­vzpo­me­ne­me, co je sa­mo­ta. Ten­to pro­ži­tek v nás po­sí­lí vě­do­mí, že jsme oprav­du děti Boha Otce, kte­rý do­ká­že vše.“

Chiara Lubichová (z Dottrina spirituale, Mondadori, Milano 112 Città Nuova, Roma 2006, str.121.)

Zdroj: www.fo­co­la­re.org

Sta­lo se, co se ne­mě­lo stát… Vál­ka…

Sta­lo se, co se ne­mě­lo stát… Vál­ka…

Chiara Lubichová v takzvaných kolegamentech – telefonických spojeních za účelem pomáhat si na „svaté cestě“ - mnohdy reagovala na konkrétní dění ve světě, jako tomu bylo například, když vypukla válka v Perském zálivu. Slova dnes více než kdy jindy aktuální. (…) To, co...

Smy­sl Vá­noc

Smy­sl Vá­noc

Osla­va Je­ží­šo­va na­ro­ze­ní mi ote­ví­rá srd­ce pro celý svět.Tep­lo jes­li­ček se pře­lé­vá za hra­ni­ce křes­ťan­ské­ho svě­taa pro­ni­ká všu­de jako zna­me­ní, že toto dítě se zro­di­lo pro všech­ny. Chi­a­ra...

Ad­vent v srd­ci

Ad­vent v srd­ci

Při zprá­vách o dění na pol­sko-bě­lo­rus­kých hra­ni­cích jsem si vzpo­mněl na pří­běh sva­té­ho Mar­ti­na. Vo­já­ka, kte­rý se v zimě a mra­zu sli­to­val nad cha­tr­ně ob­le­če­ným člo­vě­kem, dal mu po­lo­vi­nu své­ho pláš­tě. Ve snu se mu pak zje­vil Je­žíš odě­ný...

Pin It on Pinterest

Share This