Čemu nás na­u­či­la pan­de­mie? Jak bu­do­vat nový svět? Jaký může být spe­ci­fic­ký pří­spě­vek kaž­dé­ho z nás? Při­ná­ší­me výňa­tek ze slov, kte­rá spon­tán­ně pro­nes­la sou­čas­ná pre­zi­dent­ka Hnu­tí fo­ko­lá­re Ma­ria Voce (Em­maus) při se­tká­ní se spo­le­čen­stvím Hnu­tí fo­ko­lá­re v Kam­pá­nii (již­ní Itá­lie), a to 16. čer­ven­ce to­ho­to roku, tedy v den, kdy se v Hnu­tí fo­ko­lá­re při­po­mí­ná spe­ci­ál­ní udá­lost: pakt jed­no­ty(1), kte­rý Chi­a­ra Lu­bi­cho­vá uza­vře­la s prv­ním že­na­tým fo­ko­larí­nem, spi­so­va­te­lem a po­li­ti­kem Igi­nem Gi­or­da­nim v roce 1949 a na kte­rý se od­vo­lá­vá.

I tato pan­de­mie nám dala vel­kou lek­ci, mu­sí­me to uznat. Způ­so­bi­la nám utr­pe­ní a ne­chá­vá nás ješ­tě tr­pět? Ne­ví­me, ko­lik bo­lest­ných dů­sled­ků této pan­de­mie může ješ­tě při­jít, ale byla to i vel­ká lek­ce. Hlav­ním po­na­u­če­ním bylo, že nám řek­la: všich­ni jste stej­ní! Jste všich­ni stej­ní: bo­ha­tí, chu­dí, moc­ní, bíd­ní, děti, star­ší lidé, imi­gran­ti… všich­ni jste stej­ní. To za­pr­vé.

Dru­há věc: jste všich­ni stej­ní, ale je tu ně­kdo, kdo trpí více i přes rov­nost. Tak jak to, že jste všich­ni stej­ní? Jste všich­ni stej­ní, pro­to­že Bůh uči­nil všech­ny stej­né. Vel­mi od­liš­né od sebe na­vzá­jem, ale všech­ny jeho děti, všech­ny stvo­ře­né Jím se stej­nou lás­kou, s vel­kou lás­kou. Pak při­šli lidé a za­ča­li dě­lat roz­dí­ly. I nyní po­kra­ču­je­me v dě­lá­ní roz­dí­lů: ten­to ano, ten­to ne; ten­to má vět­ší hod­no­tu, ten­to má men­ší hod­no­tu. Ten­to mi může něco dát, ten­to mi ne­mů­že dát nic, te­nhle mě vy­u­ží­vá, te­nhle méně… Za­čí­ná­me dě­lat roz­dí­ly, a co se při­tom sta­ne?

Sta­ne se, že exis­tu­jí země, kde jsou dob­ře vy­ba­ve­né ne­moc­ni­ce a země, kde nejsou. Jsou země, kde mají rouš­ky pro kaž­dé­ho a jsou země, kde je ne­ma­jí.

Exis­tu­jí ob­las­ti – do­kon­ce i v naší Itá­lii – kde je dob­rý pří­stup k in­ter­ne­tu a kaž­dý se může účast­nit vy­u­čo­vá­ní on­li­ne, a jsou ob­las­ti, kde pří­stup není. Tak­že všich­ni jsou si rov­ni před Bo­hem, ne všich­ni jsou si rov­ni před lid­mi, ne všich­ni jsou si rov­ni v srd­cích lidí. Je tomu tak i u nás? Mož­ná jsem i já ně­kdy ra­dě­ji s jed­ním člo­vě­kem než s ji­ným a dě­lám ten­to roz­díl mezi jed­ním a dru­hým, vi­dím to tak i já. Tak­že oprav­du žiji pakt, když jsem ta­ko­vá? Ten pakt, kte­rý mi říká, že mám být sku­teč­ně při­pra­ve­ná dát ži­vot za dru­hé­ho? Ale ne za dru­hé­ho, kte­rý se mi líbí, ale za dru­hé­ho, ať je to kdo­ko­li.

Dnes se říká, že mu­sí­me vy­tvo­řit nový svět, nové lid­stvo. Všich­ni ří­ka­jí, že je tře­ba vy­tvo­řit nový svět. V ma­lém Chi­a­ra vy­tvo­ři­la nový svět, ro­di­na Chi­a­ry roz­trou­še­ná po ce­lém svě­tě je nový svět v ma­lém. Sa­mo­zřej­mě je to po­kus, je to ski­ca, je to malé zna­me­ní, ale zna­me­ná to, že je to mož­né. Po­kud to bylo mož­né udě­lat v ma­lém, proč tato malá sku­pi­na – kte­rá je ale malá re­la­tiv­ně, pro­to­že je to ně­ko­lik set ti­síc lidí roz­trou­še­ných po svě­tě – proč ten­to malý lid, kte­rý je li­dem Chi­a­ry, není k dis­po­zi­ci všem, aby jim řekl, že nový svět je mož­ný?

Je to mož­né! Mu­sí­me být pře­svěd­če­ni, že je to mož­né. Mi­mo­cho­dem, jaká byla dneš­ní myš­len­ka na den? „Vě­řit v sílu lás­ky.“ Tak­že v prv­ní řadě vě­řit, že lás­ka je si­lou. Za­ku­si­li jsme to? Ano, to­li­krát jsme to za­ku­si­li. Ale teď to tro­chu po­kles­lo, na tep­lo­mě­ru lás­ky kles­la hod­no­ta. Pojď­me při­dat tro­chu rtu­ti, aby tep­lo­ta zno­vu stoup­la! Nech­me stoup­nout lás­ku a uvi­dí­me, že všech­no stoup­ne a bu­de­me tou re­a­li­tou, kte­rá pro­chá­zí svě­tem, aniž bychom mu­se­li cho­dit a ří­kat: „Víš, my to dě­lá­me tak, pojď s námi, pro­to­že jsme ta­ko­ví.“ Ne! Svět se musí za­chrá­nit, svět mu­sí­me za­chrá­nit naší lás­kou.

Maria Voce (zpracovala Stefania Tanesini, převzato z www.focolare.org, redakčně kráceno)

__________
1. Pakt, v němž oba Je­ží­ši v eu­cha­ris­tii sli­bu­jí, že se bu­dou na­vzá­jem mi­lo­vat, jako je mi­lo­val On, až po opuš­tě­nost od Otce, a pro­sí Ho, aby je slil v jed­no. Více viz Nové měs­to 9/​2019, str. 14.

Modlitba za mír zaznívající ze synody

Modlitba za mír zaznívající ze synody

Foto: Pixabay V době, kdy pokračují zasedání biskupské synody, zaznívá především volání po ukončení nepřátelství ve Svaté zemi. Zvláště významný byl příspěvek Margaret Karramové, prezidentky Hnutí fokoláre.   „Pane, prosíme tě za Svatou zemi, za národy Izraele a...

Vánoce 2022

Vánoce 2022

Drazí, přejeme vám pokojné Vánoce,které znovu zjeví našim srdcím neuvěřitelné Boží tajemství.Bůh nás miluje! Spojeni v Jeho lásce! Jaroslava Malíková a Jiří Kratochvílza Hnutí Fokoláre v České republice   "Myslím, že Vánoce nám nikdy nemohou zevšednět.Jsou...

Pin It on Pinterest

Share This